Už jsem to četla třikrát a pokaždé jsem mi z toho hrozně smutně, moc, moc... Hlavně proto, že na první čtení jsem se mračila na tu hlavní sestru, proč by jako Hermiona nemohla na malýho mluvit, než přišla ta... kruťárna... Achich... Ale i tohle je jeden z možncýh konců, bohužel. A já moc děkuji za tuto povídku!!!
fňuk
Datum: 30.09.2013 | Vložil: Patoložka