V02 - Severus vymýšlí téma - Claire

Severus vymýšlí téma

„Severusi, chlapče, tak jak se ti dnes daří?“ Albus Brumbál ve fialkovém hábitu s poletujícími motýlky nezván navštívil soukromé komnaty mistra lektvarů a zvědavě se naklonil přes rameno píšícího kouzelníka.
„Nemám čas na plané tlachání, řediteli,“ zavrčel nevrle lektvarista a druhou rukou se pokusil zakrýt co největší část napsaného textu. „Pokud se neděje něco výrazně závažného, například Voldemort vstal z mrtvých, ocenil bych, kdybyste mne nechal v klidu pracovat.“
„Ovšem, ovšem, drahý chlapče, jen pracuj, pracuj. Rozhodně nemám v úmyslu tě vyrušovat.“ S těmito slovy se stříbrovlasý kouzelník spokojeně usadil na pohovku, pohodlně se opřel a vyčkával.
xxxxxxxx
Po dvou hodinách černovlasý kouzelník vztekle mrsknul perem o stůl. Ono se dost špatně soustřeďuje, když vás někdo neustále vyčkávavě pozoruje … i když se přitom snaží předstírat, že vlastně v místnosti vůbec není. Mizerně předstírat, jen tak mimochodem.
„Už jsi skončil?“
„Jak vidíte,“ odsekl mistr lektvarů. „Nemůžu se pořádně soustředit, když na mne pořád zíráte … a navíc to nechutné mlaskání. Copak nemůžete být ani minutu bez těch odporných lepivých nesmyslů?“
„Přece bys starci neodepřel jeho jediné potěšení?“ optal se smutně Brumbál.
„Nic vám neodpírám, jen kdybyste se s tím potěšením usadil někde mimo mé komnaty,“ odsekl Severus.
xxxxxxxxxxxx
„Tak ať to máme za sebou … jaký je skutečný důvod vaší návštěvy, Albusi?“
Oslovený se nepohodlně zavrtěl a v rozpacích si začal mnout plnovous, jako kdyby teprve teď začal shledávat důvody pro svou návštěvu.
„Víš, Severusi,“ začal opatrně, „doneslo se ke mně, že ses rozhodl uspořádat jakýsi turnaj pro spisovatele a že jsi hlavním zadavatelem témat.“ Během své řeči zlehka vstal a opatrně se přiblížil ke stolu.
„Kdo zase nedržel… já toho spratka přetrhnu,“ rozčiloval se polohlasně Severus.
„Oh, Harry za to nemůže, vážně,“ hájil nepřítomného nebelvíra Albus. „To jen někdy obrazy a duchové, však víš,“ dodal zasněně.
xxxxxxxxxxxx
„Napadlo mne, jestli bys nemohl … o mně už dlouho nikdo nic nenapsal, nic pěkného nenapsal,“ odhodlal se najednou ředitel přejít přímo k věci. Zároveň položil na roh stolu objemný balíček charakteristicky žluté barvy. „To rozhodně není úplatek, můj drahý chlapče,“ dodal na upřesněnou.
„V to pevně doufám,“ pronesl důrazně Severus, hledě na balíček asi tak nadšeně, jako král Herodes na obzvláště škaredé mimino.
Albus posmutněl. Zvolna a jakoby neochotně vylovil z hábitu lahev kvalitního destilátu a zaměnil ji za balíček. Severus letmo zkontroloval značku a sotva znatelně přikývl.
„Uvidíme,“ brouknul, „ale rozhodně neručím za to, co kdo napíše.“
xxxxxxxxxxxxx