H2013 06 - Kategorický imperativ - Regi

Vůbec nevěděl, proč ho do školy s mladým pánem Luciusem poslali. Pán si ho jen občas zavolal kvůli nějaké maličkosti, když se chtěl pochlubit spolužákům. Všechno důležité ale dělali bradavičtí skřítci a na Dobbyho se škaredě mračili, že se plete do jejich povinností. Byl nešťastný. Měl před sebou dlouhých sedm let bez pořádné skřítčí práce. Nevěděl, jak to vydrží... Nakonec ho napadlo nabídnout pomoc madam Pinceové v knihovně, kam ostatní skřítci moc nechodili. „No... nějaké knihy by možná potřebovaly opravu.“ Mávla knihovnice neurčitě k přeplněným regálům úplně vzadu. Některé svazky byly hodně poškozené a na všech byla tlustá vrstva prachu...

Nejdříve začal brát do rukou jednu knížku po druhé, aby ji očistil od prachu a opravil. Příští den ale jednu z nich otevřel. Byla to pohádka pro malé kouzelníky o princezně a sedmi domácích skřítcích. Princezna byla sirotek a měla strašně zlou macechu. Ta macecha princeznu vyhnala z hradu a skřítkům nařídila zavést ji hluboko do lesa a tam ji opustit. Skřítkové se ale rozhodli jinak. Žili pak všichni v lese v malé chaloupce a o princeznu se starali.
Dobbymu nešlo na rozum, jak mohli skřítkové odmítnout poslušnost své paní, přestože byla tak zlá. To přece skřítkové nemůžou. Nebo ano?

Lámal si nad tou otázkou hlavu, dokud nenarazil na několik knížek jednoho mudlovského spisovatele. Díval se na nehybný obrázek drobného, neduživého člověka v starobylém oblečení a nejdříve vůbec nechápal, o čem to vlastně ten pán píše. Uši se mu kroutily samým těžkým přemýšlením a pomalu, pomaličku mu začínalo docházet, že právě TO ten spisovatel chce. Ponouká ho, aby on SÁM uvažoval o tom, co ví, co zná, co by měl vědět a hlavně, co by měl dělat! A co je důležité, že by se on, Dobby, měl chovat tak, jak by si přál, aby se k němu chovali druzí lidé...

Polekaně knížku zaklapl. O čem to tady uvažuje? Je přece pouhý domácí skřítek! Neměl by se náhodou potrestat? Jenže žádné skřítčí pravidlo přece neporušil, že ne? A jeho pánové mu nezakázali číst knížky... Přesto věděl, že o tom, co dělá v knihovně mimo úklidu, určitě nikomu povídat nemůže... Protože přemýšlel o věcech, které nikdy žádného jiného skřítka ani nenapadly. Netušil, co mu to poznání jednou přinese a kam ho zavede. Ale už se to nedalo zvrátit. Dobby najednou věděl, že jeho skřítčí život už nemůže být úplně stejný jako dřív. Navždy mu ho změnil dávno zemřelý mudla - Immanuel Kant.