H2013 04 - Moudré rozhodnutí - Gleti

Ohniváč vyplivl třetí lístek a starý otrava začal žvanit o podpoře šampónů. Diggoryho nemusím, tak jsem ho neposlouchal a poočku sledoval Vince, jak uždibuje koláč. Malfoy ho právě sekl po ruce, když Pohár znovu vzplál a vznesl se čtvrtý ústřižek. Brumla na něj chvíli nevěřícně koukal, pak překvapeným hlasem zvolal: „Gregory Goyle!“ Strnul jsem. Úmrtnost byla příliš vysoká, vzpomněl jsem si na jeho řeč na začátku roku. Někdo mě chce zabít!

Následující události si pamatuji jen matně. Hádku v zadní místnosti, Snapeův marný pokus vysekat mě z toho, protesty ostatních, Skrkovo konečné rozhodnutí. Já myslel jen na jediné: Musím zmizet.

xxx

A tak v noc, kdy žádný normální kouzelník nevystrčí nos z postele, já trčím ve třetím patře u sochy jednooké čarodějnice a čekám na dvojčata Weasleyovy. Podplatil jsem je rodinným dědictvím, kouzelným měšcem pro děti, který je neustále plný svrčků a který je v naší rodině od nepaměti. Blázni, obětoval bych i ten na galeony, kdyby to bylo nutné. Nakonec souhlasili, že mi pomůžou, i když to komentovali spoustou urážek na můj nedostatek odvahy. Já bych to nenazval zbabělostí, ale bojem o život. Jsem přece Zmijozel! My víme, kdy vyklidit pole. Raději uteču, než abych zhebnul při Poháru Tří kouzelníků.